IF I WERE AN IFA GIRL

Nejsem zrovna technický typ. A to dokonce i když dennodenně s technikou všeho druhu přicházím do styku. Nikterak intimního, jen čistě pracovního. Jako blogerka považuji za nejnutnější součást mé internetové existence notebook. A od té doby, co jsem součástí Lenovo Teamu, mám konečně i profesionální výbavu, kterou s sebou můžu tahat takřka kamkoli, aniž bych si přitom zkřivila záda.
Jako čestná členka jsem byla pozvána na elektronický veletrh IFA v Berlíně, kde jsme měli možnost osahat si nové Lenovo smartphony, které k nám dorazily ještě teplé a voňavé jako čerstvě upečené croissanty. Doslova k sežrání. Nemůžu se dočkat, až budou k dostání i u nás. Hlásím se jako první zákaznice. Kromě ultrabožího ultrabooku potřebuji i suprtrupr smartphone...to je jasné jako facka.  

[více fotek se zobrazí po rozkliknutí článku]


THIS IS A MAN'S WORLD

Kdybych si mohla vybrat, jestli se narodím jako muž nebo žena, řekla bych znova ženská ženská ženská. Navzdory všem nevýhodám, které z toho vyplývají. Protože ještě pořád můžu být trochu muž, jen v poněkud více sexy verzi. Stačí si na sebe obléknout něco ryze pánského, jako to občas dělávám. A můžu mít koule i bez toho, aniž bych se drbala v rozkroku. 
Hlavně díky téhle dokonalé kombinaci kalhot a saka z nové kolekce H&M Studio, která je ode dneška v prodeji. Tak to nepropásněte a postavte se k tomu, jako chlapi. Totiž ženy. VYKUPTE TO!


CALL ME OLIVE

Myslím, že jsem byla pro olivovou barvu zrozena. Stejně jako Adéla. Zdá se mi, že všechny brunetky mají s touhle barvou tak nějak lepší vztahy. Každé hnědovlásce by se měl povinně přidělovat alespoň jeden kousek oblečení v olivové. Na světě by pak zavládl mír. Ovšem jen do té doby, než by ve slevách zbyl poslední svetr. To bych se o něj šla porvat do krve. 
I was born to wear olive color. Like Adéla. I think that all brunettes have good relations with that color...I don't know why. Each brunette should have at least one piece of clothing in olive. The world would be peace. But only until the time of sales and one last olive sweater that's left. That would be the most cruel fight. 


WIN OR FREEZE

Jen krátce o kraťasech...tohle kraťasové období bylo, zdá se mi, poněkud krátké. Ocenila bych, kdybych si je ještě párkrát za tenhle rok mohla obléct bez toho, aniž bych přitom drkotala zuby v rytmu kastanět. Já jsem s létem ještě neskončila. Skoncujeme to až za pár týdnů. Jinak nehraju. Tak schválně...kdo s koho?
Briefly about shorts...this "shorts season" was a bit short. And I would appreciate it if I could wear shorts a few times for this year without teeth chattering in the rythm of castanets. I'm not finnished with summer. We are still in the same boat until I say stop. Otherwise I don't play. 

[více fotek se zobrazí po rozkliknutí článku]

AWESUMMER SHOES

Trendy mě většinou obchází obloukem. Tenhle si ale zdravou chůzi nakročil rychlým tempem přímo ke mně. A já si ho zamilovala. Birkenstocks jsou pohodlné, zdravotní a navíc dobře vypadají snad ke všemu, co si dokážete představit. Jsou to úžasné boty! Úžasnoty. A já tyhle stříbrné krásky hodlám nosit do úplného roztrhání. Uvažuji, že svou sbírku rozšířím ještě o tyhle limetkově zelené. Co na ně říkáte vy?
I usually don't fall into trends trap. But this Birkenstock trend caught me very fast. It came to me and I couldn't resist. They're comfortable, health and hell good. Most awesome summer shoes of this season. Awesommer shoes. Do you like them?

SANDÁLY / SANDALS (BIRKENSTOCK via ZOOT)

MY PERSONAL YSL MUA


Existují dva druhy lidí: MUA a MUA. Tedy Make-up Artist a Make-up Amateur. Já se bohužel od dob svých nejodvážnějších experimentů řadím do druhé skupiny. Zvládám jen běžné denní líčení, které zahrnuje make-up, pudr, řasenku, rtěnku a oční linku. A ačkoli si myslím, že například v malování linek jsem opravdový přeborník a zvládla bych je i poslepu, takové kouřové líčení nebo jakékoli použití očních stínů a kontur jsou pro mě naprostou alchymií. Když chci tedy vytvořit něco výraznějšího, musím se svěřit do rukou odborníka. Mým vyvoleným, který mě ještě nikdy nezklamal, je Lukáš Beran. Známe se už dlouho a mě těší, že mě poznává, i když jsem odlíčená a vypadám jako strážce hrobky. Lukáš pracuje pro značku Yves Saint Laurent a já si tudíž můžu být jistá, že vše, co na mě patlá, je prvotřídní eňo ňuňo kosmetika, která ze mě udělá méně atraktivní odnož Cary Delevigne v několika minutách. Spojení zlatíčka YSL a Lukášových šikovných ručiček tvoří dokonalou kombinaci. A já ji při zvláštních příležitostech ráda využívám.
Jak to máte s líčením vy? Potrpíte si na něj? A zvládáte i náročnější líčení na večer nebo na party? Využili jste někdy služeb odborníka? A jak jste byly spokojené?


21 GRAMS OF INSTAGRAM

Až zase budu nad něčím ohrnovat nos a říkat, že takovéhle blbosti pro mě teda rozhodně nejsou, klepněte mě někdo prosím kladívkem do hlavy. Něžně, aby to moc nebolelo. A já se pak možná začnu objevovat na snapchatu, twitteru a na jiných sociálních serverech o něco dřív, než to přestane být cool a vynoří se zase nějaká novinka, kterou budu ostentativně opovrhovat. Podobně jsem to měla i s instagramem. Dlouho, předlouho jsem odolávala, než jsem se definitivně upsala tomuhle soukromému instapeklu. A teď s pokorou v hlase oznamuji, že duši bych za něj sice nedala, ale kus života jsem ochotná do něj vložit. Takže pokud mě ještě nesledujete, můžete to udělat teď ---> #followordie
I didn't like instagram. I hated it actually. Because I'm the kind of person who's always opposed to all progressive things and social servers on the Internet. But now, when I have my own instalife, I have to admit that I fell in love with that hell good thing. I wouldn't give my 21 grams soul for it but I think that I can sacrifice a little piece of my life and live on instagram for a while. And you should follow me there ---> #followordie 


BLACK CAT IS THE WILDEST

Mám teď tak divoký život, že i kachna na divoko je proti tomu lehkým dietním předkrmem. A tak se s tím snažím vyrovnat po svém. Než se zase všechno uklidní, budu se převlékat za divokou kočku. Za těch devět životů se snad naučím nedělat chyby. 
Co vy? Opakujete stále dokola ty stejné chyby nebo se z nich dokážete poučit?
My life is so wild now that even the roast wild duck looks like a diet starter. And so I try to deal with it in my way. I dress up myself as a wildcat until everything around me calms down. Nine lives is a long time to learn from the mistakes I've made and I hope that it will never happen again. 


SEA ME

Věřte tomu nebo ne, ale bylo to osm let, co jsem se naposledy koupala v moři. Osm dlouhých let bez písku, co zalézá za plavky, bez skákání z útesu a bez šplouchání vln. Stýskalo se mi. Samozřejmě jsem musela na vlastní jazyk zkusit, jestli je moře ještě pořád slané. Je. A chutná skvěle. Doufám, že se zase brzy shledáme.
Believe it or not, it's been eight years since I last swam in the sea. Eight long years without sand under the swimsuit, without jumping off the cliffs and without waves. I missed it all so much. And of course I had to try on my own tongue if the sea is still salty. It is. And tastes good. Hope that I will sea the sea again.

[více fotek se zobrazí po rozkliknutí článku]

LET'S GET PROVENCED AGAIN

Mohlo by se zdát, že po včerejší náloži fotek z Provence vás dneska bude čekat už jen slabší levandulový odvárek. Jenže já jich mám tolik, že vás jimi možná utluču jak provensálské máslo. Provence (a vůbec celá Francie) je totiž až prapodivně fotogenická oblast. Vážně...postavte se na libovolné místo v Provence, namiřte objektivem směrem, kterým se díváte, a zkuste udělat ošklivou fotku. Nemožné. Zvlášť když projíždíte těmi nejkrásnějšími místy, jaké si dovedete představit. A že jsme jich navštívili.
Avignon, Cassis, Saintes-Maries-de-la-Mer, Arles, Nimes, Lourmarin, Cucuron, Saignon, Roussilon, Gordes, Cavaillon.
Všechna byla úžasná, ale ani jedno nebylo stejné. A to je na tom to nejlepší. Nikdy nevíte, čím vás ještě můžou překvapit.



BEING PROVENCED

Procestovat Provence je jako dostat se do nebe...doslova se z toho (pro)vencnete. Začne to chronicky známou levandulí, a pak už se jen vezete na vlně výborného jídla, krásných pláží, malebných hotelů, pohádkových vesniček, kouzelných obchůdků, svítících kolotočů, přítulných koček, bělohřívých koňů, vyzrálých sýrů, chutných vín, barevných neonů, čerstvého ovoce, milých lidí, francouzských oken na ještě francouzštějších domech a...Mám ještě pokračovat?


 A na další várku fotek se můžete těšit zítra.

LAVENDER LOVER

Provence je prý plné levandulových polí. Jóhó, tůdle nůdle. Taky jsem si myslela, že tohle fialové moře bude na každém rohu, a že výtažek z levandule bude v každém mýdle i francouzském jídle. Jenže ouha, Francouzi mají na tuhle nádheru asi něco jako vlastnické právo a právo první a poslední fotky, takže si levanduli užijete hlavně ve formě pohlednic a fialových pytlíčků do prádla za 1 euro. Oblast, kde se levandule pěstuje je poměrně mrňavá. Takže na jeden hektar pole tu připadá asi milion pohlednic. Většina z nich je navíc v soukromém vlastnictví a je tedy obehnána něčím, co by se dalo nazvat protituristickou přepážkou. Nápis "Do not cross the line" tak zdobí deset z deseti fotek, které turisté na svých výletech pořídí.
Proto jsem ráda, že jsme našli tohle opuštěné políčko, které zřejmě nepatřilo nikomu (a všem), neboť jsem se v něm proháněla bezmála půl hodiny sem a tam i křížem krážem a nikdo mě nepřišel zmlátit holí a nadávat mi do "merde". A tak došlo i na trhání, neboť bez kytky jsem se neměla vracet domů A taky že se mi chvíli ani nechtělo...tak tam bylo krásně!
Byli jste tam někdy? A máte taky fotku v levanduli?

[více fotek se zobrazí po rozkliknutí článku]